Fyzioterapeutka Pavla Filipová o plodnosti: Zrno vzklíčí jen v úrodné půdě

Nejčastěji k ní zavítají ženy s endometriózou. Pavla Filipová se jako fyzioterapeutka věnuje prevenci, diagnostice a terapii ženských potíží, tzv. gynekologické fyzioterapii. Podporuje nejčastěji ženy toužící po miminku, preventivně i terapeuticky pracuje se ženami těhotnými či po porodu a specializuje se také na ženy, které trápí endometrióza. Kromě individuální terapie vede kurzy zaměřené na různá témata pro laickou i odbornou veřejnost.

V rozhovoru dnes otevřeme téma plodnosti a neplodnosti, asistované reprodukce, „slavnou“ metodu Ludmily Mojžíšové nebo proč není dlouhodobé sezení to pravé ořechové.

Jak jste se ke své práci dostala?

Cestu ke gynekologické fyzioterapii mi otevřela metoda Ludmily Mojžíšové před 6 lety, jejíž studium jsem absolvovala a získala oprávnění k terapii funkčních poruch plodnosti. A úplně mě to pohltilo. Jednak jsem sama na sobě vnímala její skvělé účinky, ale také jsem s ní měla plno úspěchů ve své praxi. A pak už to šlo samo. Dál jsem prohlubovala své znalosti v tématech ženského zdraví, a to nejen pohledem fyzioterapie.

Věnujete se i masážím miminek, k čemu jsou dobré?

Dotyk sám o sobě je léčivý, konejšivý, láskyplný. Masáže miminek jsou koncept, tedy jedná se o určitá pravidla, jak se dotýkat (například kdy, kde, s kým a jak vytvořit podmínky pro účinnou masáž). Masáže podporují psychomotorický vývoj miminka a jsou vhodné i pro děti nemocné či s postižením, pokud nemají kontraindikace. Zároveň pomáhají utvářet láskyplný vztah děťátka a rodiče, vztah k sobě samému, dávají pocit
bezpečí, hranic, učí se vzájemné péči. To může být zásadní pro děti, které měly náročnější start do života a nezažily důležitý první kontakt s maminkou bezprostředně po porodu. Masáže ale nejsou vhodné jen pro miminka, v podstatě je můžeme provádět
všem, bez ohledu na věk. Dotyk a péči potřebujeme všichni. Masážím miminek už se ale věnuji jen okrajově.

S jakou diagnózou (překvápkem) k vám ženy nejčastěji chodí (odhadem)?

Nejčastěji ke mně přicházejí ženy s endometriózou, těhotné ženy a ženy s různými potížemi po porodu. A pak ženy, které chtějí otěhotnět a donosit miminko.

Chodí k Vám i páry, aby pracovali na neplodnosti společně? Je to časté nebo si většinou přijde žena “svoje záležitosti” vyřešit sama?

Několik takových párů jsem již měla, ale moc jich není. Je to známka spolupráce mezi partnery, nesení společné zodpovědnosti za plodnost, která by neměla být jen na jednom z nich (častěji na ženě). Taková kompatibilita mezi partnery – laicky řečeno, chemie, je ve vztahu nezbytná. S ní lze totiž v případě bezdětnosti jít dál a nést takovéhle břímě společně. Ve dvou se to zkrátka lépe táhne 🙂

Setkáváte se s nějakými mýty, které ve společnosti panují o fyzioterapii nebo plodnosti?

Ano. Asi jako o každém jiném povolání, o kterém, kdo si ho nevyzkoušel, moc neví. Dost často se setkávám s názorem, že fyzioterapie řeší pouze nějaká zranění nebo bolavá záda nebo dokonce, že jsme maséři. Umíme toho ale mnohem víc. Dovolím si říci, že dokážeme podpořit organismus takřka při každém onemocnění. Ono někdy stačí, když se člověka dotkneme, a ledy začnou tát 🙂 Nebo mu pomůžeme zhluboka se nadechnout, vyprázdnit, zvednout či položit, rozproudit krev a mnohdy (jako v mé specializaci) vyslechnout. Rozhovor je totiž nedílnou součástí kvalitní fyzioterapie. A k tomu všemu potřebujeme mít odborné znalosti a zkušenosti, které získáváme na vysoké škole a v postgraduálním vzdělávání. K plodnosti mě napadá jedna věc, kterou bych ráda, aby se začala co nejdříve měnit. A to, že není zapotřebí využít hned při prvních neúspěších invazivní způsoby terapie, což je asistovaná reprodukce. Bylo by fajn, kdyby bylo standardem, nejdříve projít přes fyzioterapii, výživovou terapii a psychoterapii, a pracovat na zdravějším životním stylu.

A až po tomhle kolečku bych doporučila umělé oplodnění (samozřejmě záleží na věku, na výchozích zdravotních potížích apod). Jsem přesvědčená o tom, že by u mnoha párů nemuselo k umělému oplodnění vůbec dojít. Samozřejmě, existují páry, které ze závažných příčin (nevratné změny, jako např. odstranění varlat, dělohy, vaječníků atd.) nemohou přirozeně otěhotnět. U nich by ale výše zmiňované terapie měly být součástí péče a fungovat jako podpora zvyšující pravděpodobnost úspěchu – tedy otěhotnění a donošení miminka.

Je důležité si uvědomit, že asistovaná reprodukce neznamená, že lékaři tělo klientky/klienta uzdravili a umožnili tak početí. Pro organismus ženy se spíše jedná o jakousi formu “vnuceného” těhotenství, nesoucí také riziko vedlejších negativních účinků léčby (hormonální stimulace, operační zásahy), včetně morálních, sociálních a finančních otázek.

Co byste poradila českým ženám v oblasti pohybu? Co je pro tělo a plodnost příznivé a co nikoliv?

Nemám moc ráda obecná doporučení, ale v tomto ohledu vidím často dva extrémy. Jeden je sedavé zaměstnání a “žádný” pohyb, ochablost a svalová slabost, a druhý, že jsou ženy přecvičené, stažené především v oblasti břicha a pánevního dna a ženou se za výkonem a vzhledem, nikoliv za radostí z pohybu a pocitu zdraví. Ženské bříško by mělo mít svou sílu, ale zároveň by mělo být poddajné a měkoučké, aby mohlo “pěkně” menstruovat, otěhotnět a adaptovat se na těhotenské změny a růst plodu. Takže moje doporučení by bylo, hledat zdravou míru pohybu (která je ale individuální), ideálně na čerstvém vzduchu a užívat si to.

Proč je sezení z hlediska fyzioterapie tak špatné? Mohou to napravit třeba nějaké pomůcky jako ježek apod.?

Pohyb žádná pomůcka nenahradí. Je to jen takové šidítko. Už v přírodovědě jsme se učili, že projev života je pohyb. A to platí nejen pro mikroorganismy a zvířata, ale také pro lidi. Při sezení dochází ke zhoršení prokrvení, změnám dechových pohybů, jednostrannému přetěžování některých svalových skupin a naopak jiné ochabují. A kde není prokrvení, tam není dostatečná výživa a zároveň nejsou kvalitně odváděny zplodiny metabolismu. A takové místo je rájem např. pro záněty a vnitřní orgány ztrácejí svou funkčnost. Touto cestou mohou vznikat také cysty, myomy na děloze, bolestivá menstruace, vaginální záněty, hormonální změny až poruchy plodnosti.

Povězte nám více o metodě Ludmily Mojžíšové.

Metoda Ludmily Mojžíšové je úžasný diagnostický a terapeutický nástroj. Je zapotřebí se v ní vyškolit a získat oprávnění k jejímu používání, a patří výhradně do rukou odborníků (fyzioterapeut či lékař). Mám s ní skvělé zkušenosti. Možná se moc neví, že není určena jen ženám, ale i mužům. A také nepomáhá řešit jen otázky menstruace či plodnosti, ale i potíže, jako jsou bolesti zad a pohybového aparátu, blokády žeber, některé bolesti hlavy, stresovou inkontinenci, podporuje otevírací fázi při porodu apod.. O této metodě jsem psala i na svých stránkách.

Co si myslíte o hormonální józe?

S hormonální jógou nemám osobní zkušenost. Nerada hovořím o něčem, co jsem sama nevyzkoušela. Ze zkušenosti mých klientek ale mohu říct, že má určitě co nabídnout mnoha ženám, a to preventivně i terapeuticky. Takže pokud to někoho láká, tak ať si ji vyzkouší.

Dá se pomocí cviků podpořit otěhotnění nebo si vyvolat menstruaci? Na jakém principu to funguje?

Ano. V prvé řadě je zapotřebí, aby odborník (fyzioterapeut či lékař) našel příčinu potíží. Nejde jen o cviky, které vždy volíme na míru jednotlivci. Terapeut také sám svou prací podporuje fungování organismu klienta, a to pomocí různých technik. Např. uvolňuje kloubní blokády, protahuje a relaxuje svaly či je stimuluje, učí kvalitněji používat své tělo např. v práci, při domácích pracích či při volnočasových aktivitách a sportu. To vše pak za různě dlouhou dobu způsobí změnu prokrvení v místech, kde bylo omezeno, zlepší se komunikace mezi periferií a centrální nervovou soustavou, upraví se hormonální aktivita, imunitní děje, lokální i celkový metabolismus apod. Také může dojít k tomu, že se zlepší funkce vnitřních orgánů, uvolní se neprůchodné vejcovody (pokud byla příčina ve stažném svalstvu) atd. V neposlední řadě se zvyšuje odolnost vůči stresu a zlepší se nálada. A jak víme, ve zdravém těle, zdravý duch (a naopak).

A co se týká vyvolání menstruace, tam je odpověď trochu složitější. Ženské tělo menstruuje, pokud je dostatečně nasyceno potřebnými látkami a ztrátou krve neutrpí. Takže pokud menstruace není, tělo k tomu má pádný důvod. Cvičení (zdravá míra a individuální přístup) může tělo podpořit, ale je zapotřebí také dodat onu energii v podobě např. zdravých a kvalitních tuků a bílkovin, vitamínů, minerálů, dostatečně pít kvalitní vodu, omezit jednoduché cukry a mouku apod. A také se podívat na to, jaký k té naší plodnosti a menstruaci máme vztah. Chybějící menstruace totiž bývá pouhou blikající kontrolkou upozorňující na mnohdy hlouběji a skrytěji uloženou příčinu.

Zkoušela jste některé léčebné metody fyzioterapie sama na sobě? Pokud ano, můžete uvést konkrétní příklad?

Všechny, které sama používám ve své praxi. My, fyzioterapeuti, se jinak neučíme. Veškeré naše vzdělání, ať už na škole nebo na kurzech je sebezkušenostní. Takže jsem si prošla vyšetřením ve spodním prádle před skupinou kolegů, ošetřením pánevního dna přes konečník, masáží prsů apod. To samé platí o cvicích. Nedoporučuji žádné, které na sobě nemám vyzkoušené. Vede to pak, alespoň u mě, i k lepšímu vcítění se do situace klientek. Které to mnohdy mají “snazší” v tom, že na ně koukám jen já 🙂

K procesu léčení svých klientů přistupujete celostně. Co všechno s nimi tedy kromě fyzioterapie řešíte?

Co se týká např. gynekologických a reprodukčních potíží, tady ráda používám rčení “zrno vzklíčí jen v úrodné půdě”. Já tomu říkám vytváření pokojíčku pro miminko. Nejdřív je potřeba ten svůj pokojíček najít. Mnoho žen je od svého pohlaví úplně odpojeno. A když ho společně najdeme, tak v něm začneme uklízet. Takže kromě toho, že společně hledáme vhodné cviky a učíme se kvalitně dýchat, aby se pokojíček vyvětral, je potřeba také pro tu naší energii na úklid kvalitně jíst a pít. No a abychom to psychicky vydržely – protože některé úklidy jsou fakt namáhavé, zdlouhavé a mnohdy
protivné, je třeba dostatečně relaxovat, pečovat o sebe a pracovat s naší myslí a emocemi. A totéž platí pro muže. To je takový obecný základ. A pak řešíme individuální potíže, eventuálně spolupracuji s dalšími odborníky.

Jaký kurz vás nejvíce ovlivnil?

Tak na to nejsem schopna asi úplně odpovědět, protože už jich mám desítky a všechny mě toho mnoho naučily. Ale řekla bych, že takový první zásadní krok ke změně v mé profesi byla právě metoda Ludmily Mojžíšové. V poslední době pak roční kurz kraniosakrální osteopatie, která mě naučila nejen pracovat ještě jemněji s klientkami, ale také být “lepším” terapeutem a člověkem. Nejvíc mě ale stejně ovlivňují moje osobní kurzy…ty životní…:-)

Jakou knihu nebo inspiraci byste doporučila ženám, které se chtějí něco dozvědět o svém těle, fyzioterapii?

Tak to je další záludná otázka, protože mi knih prošlo rukama opravdu hodně. A v každé by se našlo něco, i sebemenší věta či slovíčko, které by ženu mohly inspirovat. O fyzioterapii je ale moc hezká knížka od Renaty Červenkové a profesora Koláře, Labyrint pohybu.

Děkujeme Pavle Filipové za inspirativní rozhovor a poukázání na další cestu, kudy se lze vydat za cestě k plodnosti. 

*Články i rozhovory jsou určené pro informační osvětu indiánek nejsou žádným způsobem sponzorovány či cenzurovány. Věříme, že každý má právo na vyjádření svého názoru a pohledu, ať už je jakýkoliv.

Sledujte novinky na našem Facebooku, Instagramu a Youtube kanálu.