fbpx

Setkala jste se ve své psychologické praxi s tématem sexuality a neplodnosti? Kam se případně mohou lidé obracet? Máme pocit, že toto téma řeší mnoho párů, články o tématu ale stále chybí.

S páry, které se neúspěšně pokoušejí o početí, se setkávám pravidelně. Externě též spolupracuji s některými klinikami, které u nás provádějí asistovanou reprodukci. Myslím, že právě u těchto klinik by měl být psycholog součástí týmu a poskytnout radu případně psychologickou podporu. Je pravdou, že téma neplodnosti žen a mužů je částečně tabuizované, protože mladí lidé se nezřídka zbytečně stydí za to , že se jim nedaří počít dítě přirozenou cestou.

Sledujete nejnovější prognózy vývoje neplodnosti, která je na vzestupu? Jak si ji vy sama vysvětlujete?

Domnívám se, že hlavním problémem snížené plodnosti žen, je posun věku žen při prvním porodu. Za třicet let se u nás posunul z 22,5 na 28,5 let věku ženy. Každý gynekolog vám potvrdí, že žena je reprodukčně schopnější ve dvaceti než ve třiceti letech. Rychle se nám posouvá věk dožití, ale reprodukční schopnost s přibývajícím věkem žen žádný posun nezaznamenává.

Co se týká mužů často kolují mýty , že v posledních letech dramaticky klesá počet a kvalita spermií. Zkušenosti našeho Sexuologického ústavu však ukazují , že dnešní mladí muži mají hodnoty spermiogramu srovnatelné s hodnotami, které laboratoř ústavu registrovala před padesáti lety. V absolutních číslech se sice  u mužů zvýšil počet poruch plodnosti, ale nedochází k tomu, že by se situace v celé populaci zhoršovala. Důvodem je, že se dnes vyšetřují muži ve vyšším věku a data jsou tudíž neporovnatelná.

Hraje v sexualitě velkou roli vymezení ženy a muže? Jak osobně vnímáte ženskou emancipaci, mění se naše společnost a tradiční role?

Mužské a ženské myšlení, chování i jednání je rozdílné. Někdy se mi zdá, že na  to v honbě za všeobecnou rovností zapomínáme. Zdůrazňujeme, že žena má právo dělat kariéru a současně nebo následně zakládat rodinu. Často si neuvědomujme, že z biologické podstaty, má na to méně času než muž. V době, kdy  má nejvyšší schopnost otěhotnět „dělá kariéru“ a  z biologického hlediska  stárne. A navíc ,když už někdy hluboko po třicítce biologické hodiny bijí na poplach, zjistí, že muži okolo „nejsou“. Čím výš se totiž žena v hierarchii společnosti vyšplhá, tím méně pro sebe najde vhodných protějšků pro dlouhodobý vztah. Touží po rovnocenném či „lepším“ partnerovi, než je sama a tím se její výběr zužuje. Situaci komplikuje i fakt, že vhodní kandidáti jsou již ženatí, nebo mají či hledají výrazně mladší a submisivnější partnerky.  Takže někdy ženy musí při výběru z nároků na muže slevovat, což se dříve či později projeví v jednání s ním. Není málo ani těch, které vhodného kandidáta nenajdou. Kompenzací pak bývá soustředění na pracovní či jiné výkony v různých sférách života.

Jak se mění naše sexualita s neplodností, např. když se páry snaží několik let?

U žen je touha po miminku často viditelnější, než tomu bývá u mužů. Je to dáno pojetím vlastního ženství, které je spojováno nejen s konkrétními rysy a vlastnostmi, ale i s mateřstvím. Většina žen si přeje být laskavou a milující matkou a už jako malé holčičky se na toto poslání připravují třeba tím, že si hrají s panenkami, vozí je v kočárcích atd. Ostatně biologickým poselstvím ženy je přece přivádět na svět potomky, uvést je do dalšího života a tím zajistit přežití rodu. Problémy s otěhotněním jsou tudíž většinou ženami velmi citlivě prožívány a zasahují nejen vnímání vlastní feminity, ale také sebevědomí ženy a v konečném důsledku i jejich psychickou stabilitu. Dopady na sebepojetí ženy se často odráží i v partnerském vztahu a zasahují mnohdy též některé ze základních pilířů dlouhodobého vztahu. Mezi ty patří komunikace, porozumění, úcta, tolerance a láska. V takových případech je pak pomoc psychologa vždy na místě.

Je třeba si uvědomit, že i v samotném procesu reprodukce psychika hraje důležitou roli a dvojice s pozitivním pohledem má vždy lepší vyhlídky na úspěch, než dvojice vystresovaná, plná obav a strachu. Psychická stabilita je mocná síla, která může pomoci ke zdárné přípravě těla na budoucí těhotenství.

Jde při problémech s neplodností vůbec předejít “sexu jako hodinky”? Jak to vnímají ženy a jak muži?

Ženy, které se rozhodnou pro podstoupení léčby neplodnosti jsou většinou odhodlané naplnění svého mateřského snu „obětovat vše“. Bez okolků podstupují nepohodlí a diskomfort v podobě celé řady vyšetření, výkonů a léčebných terapií včetně pravidelného plánovaného sexu, ze kterého se někdy pro pár stává více či méně povinnost. Pokud se jejich snaha zúročí a těhotenství vznikne, jsou velmi šťastné. Pokud se setkají s nezdarem, případně opakovaným nezdarem, přichází výčitky, smutek, frustrace a někdy i deprese. Negativní zkušenosti samozřejmě zasáhnou i psychiku mužů, sex na příkaz mění jejich postavení, a následný nezdar často vnímají jako viditelné selhání své mužské role ploditele. Občas přichází na řadu přehodnocování svých rozhodnutí, vážení osobních priorit a vytyčování nových cílů vedoucích ke světlým zítřkům.

Máte tipy, jak si udržet sexuální přitažlivost, i když do toho právě vstupuje (častěji než chtíč) ovulace, hormonální injekce apod.?

Obecně lze říci, že v ovulaci je žena nejpřitažlivější. Výzkumy ukazují, že v tomto období se žena má tendenci se zdobit, vybírat barevné oblečení apod. Dávné nastavení u nás, stejně jako u samiček některých živočichů, mění i naše chování. Źena by v tomto období měla přirozeně více svádět muže, než být sexuálně agresivní s jediným cílem otěhotnět. Hormonální injekce sexuálním hrám také mnohdy nepřejí díky celé řadě vedlejších příznaků.  Úlevu v tomto směru přináší podporující partner, láskyplný vztah a společná touha.

Řeší toto téma páry u sexuologů?

Ano řeší. Osobně  mám však častěji ve své praxi páry, kdy žena opakovaně potratila a bojí se dalšího „selhání“. Mou největší odměnou je fakt, že se u většiny případů podaří dospět k vytouženému miminku. A radost mi samozřejmě udělalo, že po světě běhá i několik děvčátek s mým jménem Laura.

Poslední roky se setkáváme s tím, že spíše než ženy, nemají na sex chuť právě muži. S čím se setkáváte vy osobně ve své praxi?

Obecně se často v ordinaci setkávám s představou, že člověk potká životního partnera se stejnou a neměnnou sexuální potřebou, jako má on sám. To však mnohdy platí pouze v době zamilovanosti, ale v dlouhodobém vztahu je to spíše sci-fi. Rozdílnost sexuální apetence je normální, a má na ni vliv celá řada dalších faktorů od únavy, stresu, přes naštvání, nerušený prostor, až po psychickou nechuť, nemoc, alkohol, těhotenství atd.  Na tyto faktory reagují jak ženy , tak muži. Na muže je obecně v dnešní době kladeno spoustu nároků a mnozí se potýkají s velkým stresem pracovním a nakonec i rodinným. Nemají dostatek sil být omnipotentní, a to má za následek  sníženou sexuální potřebu, či upřednostnění masturbace před sexem s partnerkou, který pro ně může představovat další zátěž ve formě přemlouvání, neradostné odezvy, „přetrpení“ celého aktu ze strany manželky „ aby byl doma klid“ atd. O tom se však dnes nemluví. Sexuální potřeba člověka je  přirozenou součástí našich životů a její potlačování může narušovat psychickou i zdravotní kondici, proto je třeba nesoulad či nespokojenost řešit dříve, než zasáhne do našich vztahů.

Mužská sexualita je vnímána velmi křehce. Řada mužů po porodu nemusí mít tzv. chuť  apod. Co byste poradila páru, který řeší neplodnost a muž odmítá sex “jako hodinky”?

 Křehce je vnímána nejen mužská, ale i ženská sexualita a nejsou to jen muži, kteří po porodu nemají „chuť na ženu“ , jak uvádíte. Důvodů proč může být po narození miminka snížená sexuální apetence je opět mnoho. Nejčastějším bývají hormonální změny a únava na straně ženy a ohleduplnost, fascinace mateřstvím spojená se vznikem rodiny a nárůstem odpovědnosti  na straně muže.

Pokud dojde k nenaplnění vytouženého otěhotnění, partneři potřebují vzájemnou podporu a porozumění, které je základem ke komunikaci nutné ve společném přežití těžkého období zklamání. Je třeba zmobilizovat síly, najít naději a společně ruku v ruce pokračovat dál k plnění svých snů. Překážky jsou přece od toho, aby se překonávaly.

Jak vidíte lidskou sexualitu do budoucna, co nás čeká nebo co by se mělo změnit?

Partnerské vztahy údajně podpoří virtuální realita, která přinese partnerskému sexu nové rozměry. Představte si, že si v rámci milostné předehry nasadíte virtuální brýle se sluchátky, upravíte parametry vašeho skutečného partnera podle nálady či aktuální chuti a navolíte jeho slovní projev s množstvím individuálních superlativů.

U části populace tak bude docházet ke zpestření sexuálního života. Věřím však, že romantické párové vztahy budou i v budoucnu dominantním typem soužití . Ne proto, že jsou lepší, ale proto, že jsou pro nás jednodušší.

 

Leave a Reply