Jaké jsou nejnovější zprávy v problematice týkající se neplodnosti? Přinášíme vám čtyři nejzajímavější z nich.
Každý šestý člověk se dle WHO potýká s neplodností
Na začátku dubna vydala Světová zdravotnická organizace (WHO) zprávu, ve které uvádí, že neplodností trpí 17,5 % světové populace. „Obrovský počet postižených lidí ukazuje, že je třeba rozšířit přístup k péči o plodnost a zajistit, aby tato problematika nebyla nadále odsouvána na okraj zdravotnického výzkumu a politiky,“ řekl šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus. Zajímavostí je, že neplodnost se vyskytuje v podobné míře ve vyspělých (17,8 %) i rozvojových zemích (16,5 %). WHO ve své zprávě také zmiňuje, že nadále zůstává problémem dostupnost klinicky ověřených informací o tom, co neplodnost vlastně způsobuje, jak ji snadno rozeznat a dále efektivně léčit.
Věčné chemikálie a jejich vliv na plodnost
Tým vědců z USA a Singapuru publikoval v únoru letošního roku studii, ve které informuje o riziku tzv. věčných chemikálií (PFAS), které zapříčiňují mj. neplodnost. Ve Spojených státech je jimi kontaminováno 99 % lidí. Věčné chemikálie se používají k výrobě povrchů, které mají odolávat vlhkosti nebo zašpinění (teflon nebo kosmetické produkty) a skrze vodu či jídlo se dostanou do krevního oběhu, kde zůstávají natrvalo. Zmiňované mezinárodní studie se zúčastnilo více jak 1 000 žen, z nichž 40 % mělo nižší šanci, že do roka otěhotní a o 34 % nižší šanci, že do 12 měsíců dítě porodí živé. Po porodu byly PFAS zjištěny v pupečníkové krvi, placentě a mateřském mléce. U mužů pak mohou věčné chemikálie zapříčinit nádorové onemocnění varlat, nízký počet spermií a jejich sníženou pohyblivost. Jedinou možností, jak omezit toto riziko, je využívat speciální filtry na vodu a obecně se vyhýbat výrobkům s označením PFAS.
Myší samci jako příslib vlastního potomka homosexuálním párům
Minulý měsíc informovali japonští vědci o svém úspěšném pokusu, během kterého vytvořili v laboratoři vajíčka z buněk myšího samce. Po oplození spermií se z vajíček narodily zdravé myši. Použili při tom embryonální kmenové buňky, které lze vypěstovat z raného embrya. Buňky se za vhodných podmínek dají proměnit na vajíčka nebo spermie. Takto laboratorně vypěstovaná vajíčka se po umělém oplození ve zkumavce vyvíjela, po přenosu 600 získaných embryí se narodilo kolem 70 myšek. Lékař Katsuhiko Hayashi je přesvědčen, že do 10 let by se mohla technika využívat i u lidí, speciálně u žen s tzv. Turnerovým syndromem, které se rodí s jedním chromozomem X a většinou nemají šanci na přirozené početí. Velkým příslibem je tento objev také pro homosexuální páry, které touží po vlastním potomkovi.
Syntetická děloha Ectolife není pouhým sci-fi
Jemenský molekulární biolog Hashem Al-Ghaili nedávno vyvinul speciální systém „umělé líhně“ EctoLife. Neplodné páry budou nejdřív muset podstoupit umělé oplodnění. Následně se embryo uloží do průhledného lusku, který monitoruje všechny důležité funkce miminka a jeho vývoj. Do komory je přiváděna plodová voda i zavedena umělá pupeční šňůra. Poté už jen stačí stisknout tlačítko a novorozeně vyjmout. EctoLife by dle vědce dokázal „vypěstovat“ až 30 000 dětí za rok. Rodiče by si v procesoru mohli také upravit jakoukoliv vlastnost dítěte, tedy barvu očí nebo výšku. Objev však u mnoha lidí naráží na otázku bioetiky. Stane se tato technologie již brzy jednou z možností v léčbě neplodnosti?
Zdroje:
