Dnešní svět je krásný v tom, že máme spousty možností. Naše společnost už není konzervativní tak, jako tomu bylo dřív. Vlastně je jen velmi málo věcí, které opravdu nesmíme (a ty jsou většinou ošetřeny zákonem). O to legračnější mi ovšem připadá, že jsou stále témata, která jsou tabuizována. Nebo „o nich není vhodné mluvit“.
Velká část těchto tabu-témat jsou věci týkající se zdraví. Ať už se jedná o vyloženě ženské záležitosti jako menstruace, PMS, menopauza, porod, PCOS, tak zdravotní komplikace, které mohou postihnout i muže. Ovšem nic nemá na potíže psychické. Když je někdo nemocný fyzicky, nemoc se projevuje častěji. Ale co takové nemoci duše? Není hloupé o nich mluvit? Není hloupé se na ně ptát? Dnes bych se chtěla věnovat jednomu velkému tabu – mentální anorexii, a dát ji do souvislosti s dalším velkým problémem, o kterém se nemluví – neplodnosti.
Lidská společnost a její pohled na krásu těla by se dnes dal rozdělit na dva velké tábory.
Na tábor který hlásá, že každé tělo je krásné a jediná podstatná je sebeláska. Druhý tábor stále protlačuje ideál krásy v podobě hubených, zdánlivě dokonalých modelek. Zdá se to jako ideální, že? Každý si přece může vybrat, která skupina se mu líbí víc, kam chce zapadat. Bohužel tomu tak není. Druhý tábor je totiž mnohem větší. Kdykoliv zapneme televizi, projíždíme po dálnici a koukáme na billboardy, nebo otevřeme prohlížeč, ze všech stran na nás koukají krásné, dokonalé, hubené slečny s širokým úsměvem a dokonalým poprsím. Ale je tomu tak ve skutečnosti? Opravdu jsou všechny tak dokonale krásné? Není náhodou z minulosti známo několik případů, kdy byla modelka upravena ve Photoshopu? Jenže to už nikde napsané není. To nikdo neřekne, nepřizná, zda je slečna takto krásná přirozeně, nebo je trochu upravená. Na tomto místě je nutno říct, že to není nic proti hubeným slečnám! Vůbec ne. Já osobně si myslím, že každé tělo je krásné a nejpodstatnější je, když je člověk spokojený sám se sebou. Ale zpět k myšlence. Teď si představme třeba čtrnáctiletou slečnu, nebo klidně chlapce. Tento človíček vyrůstá ve světě, zdánlivě dokonalém a pozoruje věci, lidi a okolí. A u některých z nich se později začne vyvíjet problém. Změní se, změní se jim nastavení v hlavě. Zprvu nenápadně, poté velmi rychle začnou podléhat nově rozvíjející se nemoci. Mentální anorexii.
O tom, jak probíhá mentální anorexie, byly napsány už spousty textů, článků a studií.
Proto nebudu rozebírat jak a proč tato nemoc začíná a co ji způsobuje, ale vypíchnu podstatnou věc, která ji může provázet. Ztráta menstruace. Když tělo nedostává živiny začne redukovat funkce, které zvládá a dříve či později se dostane na řadu i menstruace. Pro mnoho dívek a žen je absence menstruace dost silným podnětem pro přiznání problému a zahájení léčby. Ale mnoho není vše. Stále jsou ženy, které nejsou i přes ztrátu menstruace schopny tento problém řešit, nebo se naopak ještě více uzavřou do sebe a psychické potíže nevědomky přiživují. Dobře, tak žena ztratí menstruaci, problém si uvědomí, připustí a začne jej řešit. Má automaticky vyhráno? Když se menstruace znovu objeví znamená to, že už je vše v pořádku? Bohužel. Přestože se žena začne uzdravovat, přestože se jí může menstruace vrátit, stále nemá vyhráno. Trvá měsíce až roky, než se tělo opravdu naplno uzdraví a začne dělat vše tak, jak má. Navíc jsou zde další nástrahy v podobě nemožnosti přirozeného otěhotnění, samovolných potratů, nebo vzniku vad při vývoji plodu.
Neplodnost je brána jako nemoc, která se ovšem v mnoha případech dá léčit. Co když si ji ale žena způsobí sama?
Dá se vůbec vyléčit? Nebo není žádná šance? Ne vždycky je neplodnost neřešitelná, není třeba hned podléhat panice. Základní pravidlo je UPŘ, tedy uvědomit si svůj problém, připustit si jej a začít jej řešit. Pokud se tělo přesto nedokáže samo vzpamatovat a pomoct si, nebojte se říct si o pomoc. Najděte někoho, komu věříte. Je jen na vás, jestli si vyberete někoho, koho znáte, nebo někoho cizího. Je jen na vás, jestli vyhledáte spíš lékaře, nebo léčitele. Hlavní je se nebát. Nejste v tom sami. Nejste jediní, kdo tento problém má, nebojte se o něm mluvit. Děláte to jen kvůli sobě. Něco pokazit je jednodušší a rychlejší než to napravit, ale vy to dokážete. Dříve nebo později tento boj vyhrajete.
Anna Krůtová
