Další, mnohdy opomíjenou stránkou syndromu PCOS jsou (už studiemi dokázané) větší sklony k úzkostem a depresím. Tak jako každý příznak PCOS, nemusí se naštěstí projevit všem. Je fajn o nich ale vědět ještě před tím, než si začneme úzkosti vysvětlovat jako naší charakteristickou vlastnost, nebo depresi jako „špatnou náladu.“
Psychická nerovnováha ovlivňuje náš každodenní život. Duševní zdraví a péče o něj je však mnohdy důležitější, než se nám může zdát – je totiž propojené s naší fyzickou zdatností a odolností víc než si připouštíme.
Vliv pcos na psychiku
Pcos je jedna z nejčastějších endokrinních poruch u žen v reprodukčním věku. Jak potvrzují studie a výzkumy prováděné po celém světě, ženy trpící pcos mají prokazatelně nižší kvalitu života kvůli psychické nerovnováze a dalším duševním onemocněním. Pcos se totiž nemálo podepisuje na našemh duševním zdraví. U žen s tímto syndromem se proto často projevují příznaky úzkosti nebo deprese, jelikož nespokojenost s vlastním tělem vede k negativním emocím.
Některé výzkumy dokonce zjistily u žen s pcos také poruchy osobnosti a vyplývá z nich, že jsou dané ženy neustále ve stresu z různých sociálních kontaktů, vyhýbají se mezilidským vztahům a celkově se více uzavírají. Ve srovnání se ženami, které nejsou postiženy pcos, se mnohem výrazněji potýkají s duševní nepohodou. Důvody jsou zřejmé: Ženy samy sobě vyčítají svou neplodnost, cítí se méněcenné a často nemají rádi své tělo. Tyto příznaky jsou také úzce spojené s nadváhou, problematickou pletí či hirsutismem a mají vliv na ženské sebevědomí.
Zajímavostí je, že dle některých výzkumů (na něž odkazuje tato studie) u žen s pcos jde o subjektivní pocit nepohodlí a nemusí zcela souviset s klinickým obrazem, i když je u nich onemocnění objektivně prokázáno. Ovšem jiné studie naznačují znatelný podíl hormonální nerovnováhy na psychický stav. Zvýšená hladina mužských pohlavních hormonů (androgenů a to především testosteronu), charakteristická pro pcos, ovlivňuje narušení ženské psychiky. Naopak estrogen má antipsychotický účinek. Když hladiny estrogenu klesají, snáze vzniká duševní nerovnováha. Několik odborníků také naznačuje, že u žen s psychotickým onemocněním se příznaky zhoršují během premenstruačního období, po porodu a v menopauze, což dokazuje působení hormonální nerovnováhy na psychický stav.
Ve studii ze Švédska bylo zjištěno, že 22,4% z 22 385 účastnic s pcos má alespoň jednu psychiatrickou diagnózu. Ve srovnání s odpovídajícím srovnávacím vzorkem tyto ženy vykazovaly vyšší výskyt nejen deprese a úzkosti, ale také méně častých poruch, jako jsou bipolární porucha, porucha spektra schizofrenie, porucha příjmu potravy a porucha osobnosti.
Italská studie zkoumala ženy s pcos pomocí Rorschachova testu, aby byl kladen důraz také na analýzu osobnosti. Výsledky výzkumu ukazují, že 53,1% žen má snížené zvládací schopnosti ve stresových situacích a horší sociální dovednosti, 55,1% deprese, 30,6% zkreslené vnímání, 24,5% je neustále ve střehu a má strach, 8,1% je ohroženo sebevraždou a nakonec asi 50% trpí chronickým stresem.
Deprese a úzkostné poruchy
Depresi řadíme mezi psychická onemocnění. V současnosti je nejčastější psychickou poruchou vůbec. Procento lidí, kteří trpí depresí, se neustále zvyšuje. Diagnostikuje se v případě, kdy u pacienta trvá déle než dva týdny. Projevy deprese jsou různé a závislé na povahových vlastnostech člověka. Obecně se dá říci, že je člověk pasivní a má pocit absolutní beznaděje. Mezi projevy deprese můžeme počítat: pocity deprivace, únavy, osamělosti, obavy z budoucnosti, stísněnou a skleslou náladu, tělesné i duševní vyčerpání, pocity méněcennosti, ad.
Úzkost je reakce organismu na stres. Jedná se o duševní onemocnění. Úzkost stejně jako stres patří mezi obranné lidské emoce. Neměla by trvat příliš dlouho, objevovat se často a v nadmírné intenzitě. O úzkostných poruchách můžeme hovořit tehdy, překročí-li tyto obranné mechanismy svůj fyziologický rámec a stanou se patologickými. Úzkost je vnímaná jako velice nepříjemný pocit, často doprovázený fyziologickými příznaky (pocení, zvýšený tlukot srdce, pocit sevřeného hrdla). K úzkostným poruchám mohou vést chybně naučené mechanismy zvládání stresu.
Výzkum z univerzity v Pensylvánii naznačuje nutnost screeningu a poradenství ženám s pcos, jelikož deprese a úzkosti jsou v tomto případě způsobeny negativním obrazem vnímání sebe sama. Léčba negativního obrazu těla zahrnuje kognitivní behaviorální terapii, psychoedukaci, trénink zvládání stresu a expoziční cvičení, v němž jsou pozitivní myšlenky o vlastním těle doprovázeny pocitem pravdivosti. Bylo navíc prokázáno, že intervence do životního stylu vede ke zlepšení kvality života. Péče o ženy s depresemi musí tedy probíhat ve spolupráci s odborníky na výživu, endokrinology a specialisty na behaviorální zdraví.
Doporučení
Jak bylo popsáno výše, úzkost a deprese jsou prokazatelnými a nejčetnějšími psychickými rysy syndromu. Jenže se obvykle nesetkáváme s dostatečným pochopením propojenosti pcos a psychiatrických symptomů. To má negativní dopad na ženy postižené pcos už jen tím, že se oddaluje adekvátní léčba těchto duševních poruch.
Je tedy potřeba, aby odborníci jako gynekologové, psychologové a psychiatři brali ohled na problematiku psychických symptomů u žen s pcos. Pokud to bude možné, vyhýbejte se lékům na depresi, protože u žen s pcos a psychózou může léčba farmaceutickými antipsychotiky vést k negativním důsledkům z hlediska reprodukčního potenciálu ženy.
Můžete zvolit přírodní cestu: vyzkoušet přírodní antidepresiva, jako různé bylinky (třezalka- pozor, ta narušuje působení hormonální antikoncepce, bazalka, heřmánek, levandule, kozlík lékařský aj.), pohyb na čerstvém vzduchu anebo jakoukoli činnost, u níž budete relaxovat a dodržovat pravidla zdravého životního stylu. Je možné se vydat i jinými směry a zkusit psychoterapii anebo vyhledat odbornou pomoc a léčbu kupříkladu formou psychoterapie. Pokud trpíte psychickými problémy, rozhodně svůj duševní stav nepodceňujte.
Autor: Aneta-Krejčík Plšková, Anna Sedláková
Zdroje:
https://www.wikiskripta.eu/w/Deprese
https://www.wikiskripta.eu/w/%C3%9Azkostn%C3%A9_poruchy
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6858949/
