O poruchách plodnosti a jejich léčbě se někdy trefně mluví jako o černé díře, která spolyká většinu našich zdrojů – radost, čas, pozornost, peníze, energii… Není se tedy čemu divit, že pocity, které ji doprovází, umí člověka pořádně potrápit, přestože je jejich příčina pro oči okolí neviditelná.  A proto – jestli ti dělá starosti, kdy (a jestli vůbec někdy) dojdeš k miminku, věz, že je normální cítit se na nic, je normální nevědět si se sebou rady, cítit se křehká, nestabilní, vyčerpaná, bez chuti do života, je normální závidět, vztekat se na celý svět a plakat v těch nejmíň vhodných situacích a mnoho dalšího.

Ale víš, co ještě? Nemusíš na to být sama. Jsem tu pro tebe, pokud chceš. Můžeme si spolu povídat o čemkoliv, co máš na srdci a hledat spolu, jak jít životem dál, tak, aby ti v něm bylo dobře. To vše v bezpečném přátelském prostoru plném přijetí, podpory a upřímného zájmu o to, co právě prožíváš, ať je to cokoliv. Věřím, že sdílení a podpora mají hojivou moc. A každý, kdo si o ně dokáže říct, když potřebuje, je pro mě hrdina. 

Jako třeba indiánka L., která svou zkušenost popisuje takto:

„Nebylo to dlouho od svatby kdy jsme se s mužem dozvěděli, že nemůžeme mít děti. Mně bylo diagnostikováno PCOS, jemu azoospermie. Na mě často v průběhu cyklu dopadly špatné nálady i myšlenky a cítila jsem, že už jsem na kraji toho co jsem sama schopná zvládnout. Napsala jsem mnoha psychologům, ale buď mi neodpověděli nebo neměli čas. Připadala jsem si sama, a i když jsem pomoc aktivně hledala, všechna další odmítnutí od odborníků velmi bolela. Pak jsem našla indiánky. Už od prvního e-mailu plné pochopení a empatie. Dvakrát jsem si s Terez volala a po každém telefonátu bylo na světě o trošku líp a mé problémy se zdály mít řešení. Dokázala jsem si konečně srovnat myšlenky, které mi týdny jen tak poletovaly hlavou. Děkuji moc, za pomoc překlenutí toho nejhoršího. Teď docházím na terapii a s manželem podáváme žádost o adopci, ale bez podané ruky a povzbuzení ve chvílích kdy jsem si připadala nejvíce sama mi Indiánka Tereza pomohla nejvíce ze všech.“